Články

Bohumír Machát (vlevo) drží knihu Dobrodružství kapříka Metlíka, kterou napsal Jan Opatřil (na snímku). Ten zase pózuje s publikací Jak se krotí sumec, již vydal jeho starší kolega Machát. Oba – každý ze svojí knihy - četli v zahradě velkomeziříčské knihovny minulý týden.

Foto: Iva Horká

Ten během svého čtení z rukopisu dal posluchačům možnost vybrat z nabízených návrhů název svojí nové knihy. Vyjmenoval několik kapitol – jako například Létající candáti, Kráska a sumec, Tečkovaní krasavci, Nevšední rybolov, Ukradený sumec či Kouzelný úhoř. Právě posledně jmenovaná kapitola byla i autorovým favoritem. Nakonec s tímto názvem souhlasili i přítomní. Takže nová Machátova kniha by se měla jmenovat Kouzelný úhoř.
Po těchto ukázkách následovalo čtení z již vydané publikace Jak se krotí sumec. O tomto vodním dravci pojednává nejen tato kniha, ale také povídka z nového svazku. Jak řekl autor, kdysi ulovili s kamarády parádní kousek, ale někdo jim ho z bazénku na chatě ukradl. „A já jsem se až po více než třiceti letech dozvěděl, kdo byl ten zloděj,“ svěřil se B. Machát, „že sumce vyudil a snědl. Ale stejně z toho pak dostal žlučníkový záchvat.“

Jan Opatřil vydal Dobrodružství kapříka Metlíka
Čtyřiadvacetiletý Jan Opatřil ze Žďáru nad Sázavou představil svoji novou knížku Dobrodružství kapříka Metlíka, která vyšla v nakladatelství Sursum. Je v pevné vazbě o 179 stranách, doplněná autorovými kresbami ryb a dalších vodních živočichů. Obrázek na obálce publikace naopak nakreslila Opatřilova sestra. Ta byla tou, kdo bratrovi vnukla nápad, aby napsal knížku o kapříkovi pro děti, a vymyslela také jméno Metlík. „První knížku jsem vydal v roce 2007 a jmenuje se Na rybách. Je tvořena povídkami z rybářského prostředí a je bohatě ilustrovaná,“ říká mladý autor, „Dobrodružství kapříka Metlíka jsem začal psát v šestnácti letech. K nápadu mne přivedla sestra Venda, která Metlíka vymyslela.“
Půvabné čtení o kapříkovi a jeho rybích přátelích Okounkovi, Břéťovi či Šupinkovi, dále o dobrodružství, které zažívá v malém rybníčku a pak ve veliké přehradě, hltaly zejména děti, ale i dospělí ocenili kouzlo příběhu. „Chtěl jsem, aby se také čtenáři dozvěděli něco o způsobu života ve vodě, poznali rybí říši a zejména děti, aby fandily rybím kamarádům v jejich náročných výpravách,“ poznamenal autor, absolvent gymnázia a nyní student oboru rybářství na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity. Ten připravil také soutěž, při níž děti odpovídaly na zvídavé otázky o rybách a rybaření, za což byly odměňovány – jak jinak – než kyselými rybičkami – pochopitelně ve formě želé bonbónů.
Během čtení a pohodového povídání o knihách či o rybách, kdo chtěl, mohl si opéct špekáček, což naštěstí dovolilo počasí. To se po neobyčejně chladném a deštivém víkendu umoudřilo a zahradní čítárnu zdejší knihovny onoho odpoledne zalilo sluncem.